Manětín, kostel sv. Barbory

Hřbitovní kostel sv. Barbory se nachází na východním okraji města v údolí Manětínského potoka. První zmínka o sv. Barboře v Manětíně pochází z r. 1412. Stávala zde svatyňka ke cti sv. Barbory. Byla to malá dřevěná stavba na kamenných základech nad pramenem. Svým zasvěcením patronce horníků připomíná dávné dolování na Manětínsku.  

Na konci 17. století nechal vystavět hrabě Václav Josef Lažanský, tehdejší majitel manětínského panství, nový barokní kostel, patrně započal se stavbou v roce 1695.

Projekt raně barokního kostela je připisován tehdy známému burgundskému architektovi Jeanu Baptistu Matheyovi.

V roce1697 kostel sv. Barbory vysvětil opat plaského cisterciáckého kláštera Ondřej Trojer.

Stavba kostela sv. Barbory pokračovala i po jeho vysvěcení.

Kostel sv. Barbory byl poutní chrám, a tak se zde každoročně konaly slavné poutě. 4. prosince na svátek sv. Barbory a na výročí posvěcení, které bylo slaveno vždy druhou neděli po Velikonocích. Za císaře Josefa II. byly poutě zakázány.

Průčelí kostela je zde – u nás poprvé v baroku – vyvrcholeno ve středu věží. Pod věží se nachází asi 4 m hluboká studánka. Je patrně starší než kostel a do stavby byla úmyslně zapojena pro svou pověst zázračného pramene.  Dne 11. srpna 1741 se zde udál zázrak. Anežka Petrlíková z nedalekých Vladměřic sem přišla žencům pro vodu. Chtěla narovnat řetěz u kladky a spadla i s vědrem do studánky. V úzkostech vzývala svatou Pannu Barboru a neutonula. Vypráví se, že neznámá síla ji držela nad vodou, dokud ji lidé nevytáhli.

Vzácné varhany umístěné na kůru kostela pocházejí z dílny pražského malostranského varhanáře Leopolda Spiegla (1721). Jsou nejspíše jediným Spiegelovým nástrojem dochovaným v původní podobě a patří k nejpozoruhodnějším varhanám v Čechách. Bohužel byly dlouhou dobu značně napadené červotočem a prachem a byly téměř nehratelné.

V roce 2011 uskutečnilo občanské sdružení Svět podle Jakuba společně se studenty Konzervatoře Plzeň první kroky vedoucí k záchraně tohoto výjimečného nástroje pomocí projektu „Probuzení Barbořiných varhan“.  Od té doby se připojilo mnoho dalších pomocníků  –  profesionální hudebníci, malí i velcí výtvarníci, místní farníci, lidé z blízkého okolí i poutníci ze vzdálených míst. Ti všichni svou prací a finančními dary pomáhají myšlenku a snahu pomalu a jistě přeměňovat v možnou budoucí realitu. Tyto aktivity pokračovaly i v dalších letech.

V roce 2017 bylo zahájeno samotné restaaurování těchto vzácných varhan za finanční podpory Plzeňského kraje. V roce 2018 se pokračovalo druhou etapou, která se týkala varhanního stroje a také ozdobných řezeb skříně varhan. Další etapa proběhla v roce 2019 opět jak na stroji tak na dřevěné balustrádě na kůru kostela. V roce 2020 bylo pak restaurování varhaní skříně a varhanního stroje dokončeno. Z důvodu covidové pandemie bylo odloženo konání inauguračního koncertu na 18. červen roku 2021 - přesně 300 let od vzniku tohoto nástroje.