Omlouváme se za výpadek webu www.nockostelu.cz způsobený značným zatížením serveru.

Zobrazujeme provizorní webové stránky.

Nová Paka, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Program Noci kostelů 25. května 2018

Program ještě nebyl zadán.

Informace o kostele:

Dějiny kostela se „začaly psát“ na konci 10. století, kdy podle legendy našli havíři ve stříbrných dolech u Zlatnice nedaleko Stupné zázračný obraz Rodičky Boží. Havíř Pavel, který obraz nalezl je přenesl do blízkosti svého bydliště u Nové Paky. Zde byla postupem času postavena kaple Panny Marie, která je historicky doložená roku 1414.

Vznik bývalého paulánského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace je spojen s hrabětem Rudolfem z Tiefenbachu, který se rozhodl postavit u této kaple klášter Nejmenším bratřím sv. Františka z Pauly jako náhradu za zničený klášterl v Horním Rakousku. Základní kámen kláštera byl položen roku 1655.

Bratři pauláni přišli roku 1644 z Plasů u Plzně nejprve na tvrz velkostatku v Chotči, kde měli hospodářské zázemí a do kláštera v Nové Pace byli uvedeni 8. května 1701, kdy byl klášter vysvěcen.

Působením bratří paulánů začalo přibývat poutníků. Stávající kostelík nedostačoval, proto bratři uvažovali o postavení velikého klášterního kostela. V několika málo letech se podařilo ze sbírek doma i v cizině nashromáždit tolik peněz, že mohl být 11. června 1709 položen základní kámen nového kostela. Po patnáctiletém úsilí byla stavba kostela dokončena a kostel byl 11. srpna 1724 vysvěcen. Zasvěcen byl Nanebevzetí Panny Marie a památná soška Matky Boží (z přelomu 15. a 16. stol) byla přenesena na hlavní oltář, který byl zřejmě v té době jedinou výzdobou kostela. Mobiliář kostela byl doplňován postupně z dalších sbírek a darů věřících doma i v cizině. Proto byl kostel podruhé slavnostně vysvěcen 28. října 1732 královéhradeckým biskupem Adolfem Karlem. Ale po té byl mobiliář kostela stále doplňován až do jeho zrušení v roce 1789.

Autora stavby klášterního kostela není možné jednoznačně určit, protože se nedochoval jediný spolehlivý záznam. Mluví se o rodu Diezenhoferů, především o Kryštofovi (1655-1722), s nímž jsou spojeny podobné stavby jako je kaple sv. Kláry v Chebu, kostel sv. Markéty v Praze Břevnově, kaple ve Smiřicích, klášterní kostel v Obořišti. Další kdo je zmiňován, je i Kilián Ignác Diezenhofer (1689-1751), Johann Lukas Hildebrandt (1668-1745), autor kostela sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí, a také Tomáš Haffenecker (1668-1730). Jezuita Jakub Blažejovský, podle zápisů, položil základní kámen kostela a během 15 let jej roku 1724 dokončil. Nikde se ale neuvádí, zda ho stavěl podle vlastního nebo cizího projektu. Nicméně celá stavba patří řešením a dynamikou svého vnitřního prostoru k vývojově nejpokročilejším stavbám pozdního baroka u nás.

Půdorys stavby tvoří pět prolínajících se elips, které vytvářejí jednu mohutnou chrámovou loď bez kněžiště završenou klenbou. Monumentální loď je 41 m dlouhá a 18,2 m široká. Chrámovou klenbu, 20 m vysokou, zdobí fresky, zřejmě Josefa Kramolína, z období kolem roku 1770. Zobrazují Pannu Marii v nebeské slávě (centrální freska) a dále výjevy ze života sv. Františka z Pauly. Událost kdy sv. František, kterého vojáci hledali, adoroval před Nejsvětější svátostí oltářní a oni ho neviděli (nad oltářem) a freska u kůru znázorňuje sv. Františka v nebeské slávě. Nepřehlédnutelná je i iluzivní malba hlavního oltáře, do které je vsazen obraz představující Nanebevzetí Panny Marie od neznámého autora z pol. 18. stol.

Kostel má celkem sedm postranních oltářů. Tři páry proti sobě stojících oltářů jsou vždy stylově stejné. První dva, oltář sv. Františka z Pauly se sochami sv. Norberta a sv. Vojtěcha, a oltář sv. Jana Nepomuckého se sochami sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského, jsou přísně barokní. Autorem obou oltářních obrazů z roku 1730 je významný český malíř Petr Brandl.

Prostřední dvojice oltářů s empírovými prvky připomíná „Stětí sv. Jakuba“ a Obrácení sv. Pavla“. Obraz „Stětí sv. Jakuba“ je od Josefa Füricha z roku 1831. Na oltáři najdete sochy sv. Jana Křtitele a sv. Judy. Sochy jsou zřejmě z původního oltáře, datované kolem roku 1730. Obraz „Obrácení sv. Pavla“ je od Josefa Zeleného z roku 1859, sochy světců na tomto oltáři jsou také barokní. Třetí dvojice oltářů je opět barokní a to oltář Svatého kříže a svatých Jáchyma a Anny s obrazem od méně známého malíře G. Majora z roku 1734. Posledním sedmým oltářem je „Růžencový“ v pseudogotickém slohu, jehož autorem je novopacký sochař Jan Sucharda. Oltář je z roku 1857.

Kazatelna stojí na místě původní barokní a je jistě svou výzdobou bohatší než předešlá. Jde o práci po roce 1770. Obrazy křížové cesty jsou z roku 1832 a jejím tvůrcem je Jan Sucharda mladší. Jihozápadní stranu lodi kostela v celé šíři uzavírá kůr s barokním zábradlím a varhanami, které jsou dílem Josefa Horáka z roku 1750.

Bratři pauláni působili v Nové Pace pouhých 88 let a jejich působení změnilo tvář i život celého města. V době největšího rozkvětu se konalo v Nové Pace ročně šest poutí, na které přicházelo až 25 tisíc poutníků ročně.

Novopacký klášter, tak jako mnoho jiných v naší zemi, postihly reformy císaře Josefa II., který 31. října 1785 klášter zrušil. Pauláni odcházejí z Nové Paky definitivně až v 1789.

Všechny zveme k návštěvě našeho klášterního kostela.

Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 12. 5. 2017):

Ne
9:00
, celý rok, každý týden

novapaka.farnost.cz

Adresa kostela: Opolského

GPS: Loc: 50°29'50.938"N, 15°30'56.426"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Kateřina Kuříková

Mapa:

Nejbližší Noc kostelů:
Nová Paka, kostel sv. Mikuláše - 0.3 km
Stará Paka, kostel sv. Vavřince - 2.4 km
Borovnice, kostel sv. Víta - 10.5 km
Libštát, kostel sv. Jiří - 12.2 km
Dolní Branná, kostel sv. Jiří - 12.6 km