Nacházíte se na původní internetové prezentaci Noci kostelů s omezenou funkčností.

Aktuální web Noci kostelů najdete na https://www.nockostelu.cz.

Louny, kostel sv. Mikuláše

Program Noci kostelů 25. května 2018

18:5519:00 Vyzvánění zvonů
Jako každý rok i letos přivítáme v chrámu svatého Mikuláše Noc kostelů vyzváněním všech zvonů na věži svatého Mikuláše »»»
»»» Moje Noc
19:1520:15 Koncert dětí ZUŠ Louny
Děti ze ZUŠ Louny si pod vedením p.uč. Kateřiny Štolové připravily pro návštěvníky Noci kostelů několik ukázek z toho, co umí. Vystoupí soubory Notičky, Carmen a solisté ZUŠ »»»
»»» Moje Noc
19:3023:30 Věž kostela
Mnoho návštěvníků se těší vždy na pohled na Louny z ochozu věže chrámu svatého Mikuláše. O tento zážitek nepřijdete ani letos. »»»
»»» Moje Noc
21:0022:00 Koncert smíšeného sboru Kvítek
Pod vedením své sbormistryně Lenky Petržílkové vystoupí s koncertem převážně moderní duchovní hudby smíšený pěvecký sbor Kvítek. »»»
»»» Moje Noc
22:0023:00 Přednáška o lounském oltáři
Historik lounského muzea ThLic Jaroslav Havrlant seznámí návštěvníky kostela s monumentálním lounským oltářem. »»»
»»» Moje Noc
23:0023:45 Ztišení ve zhasnutém kostele
I leto dáme návštěvníkům prostor k rozjímání, ztišení a zklidnění svých myšlenek v kostele osvěcovaném jen osvětlením z ulice. »»»
»»» Moje Noc
23:4500:00 Zpívaný kompletář
Na závěr celého programu bude krátká liturgie z denní modlitby církve, modlitba před spaním, tzv. kompletář »»»
»»» Moje Noc

»»» Moje Noc

Zeď milosrdenství
Po celou dobu bude k dispozici návštěvníkům Zeď milosrdenství prostřednictvím které můžete svěřit své prosby a potřeby Bohu. Za Vaše prosby bude obětována Mše svatá v neděli 27.5.2018 v 8:30 hodin. »»»

Informace o kostele:

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše v Lounech, zdařilé dílo „vladislavské gotiky“, které dodnes oslovuje zástupy poutníků ale i uměnímilovných turistů, byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku.

Chrám byl založen současně s městem v 60. letech 13. století a to na jeho nejvyšším místě uvnitř hradeb. Kolem kostela byl hřbitov, u něj fara a škola.

Z této nejstarší doby se dochovala pouze mohutná věž (vysoká 60 m), kterou ničivý požár města 25. března 1517 poškodil nejméně. V prvním patře věže je místnost zvaná klenotnice, která sloužila jako trezor pro nejcennější městská privilegia, kostelní poklady a další cennosti. Nad stolicemi s pěti zvony, v úrovni ochozu, je byt hlásného, který zde mohl varovat měšťany při nebezpečí požáru či přepadení, nebo oznamovat příjezd významnějších jezdců. Pouze věžní hodiny, které byly umístěny v třídílném vikýři vysoké střechy, se nedochovaly.

V letech 1520-1538 byla realizována stavba nové kostelní lodi v pozdně-gotickém slohu - pravděpodobně dle projektu královského architekta Benedikta Rieda z Piestingu (u nás známějšího jako Rejt z Pístova, či Beneš z Loun). Tento velikán byl také jako první v lounském kostele roku 1534 pohřben. Bylo to právě v době, kdy se nad již hotovými, poměrně tenkými obvodovými zdmi s opěrnými pilíři budovala ona proslulá stanová střecha, kterou Ried zakryl i Vladislavský sál Pražského hradu a chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Jedině v Lounech se však dochoval původní krov střechy. Významný podíl na stavbě měli i Riedovi žáci, mistr Pavel z Pardubic a parléř Filip z Wimpfen.

Pýchou exteriéru kostela je rovněž jižní vchod s předsíňkou s obloukem ve tvaru "oslího hřbetu", se síťovou klenbou a portálem zdobeným renesančními ornamenty kolem dveří.

Interiér kostelaoltář

Vnitřek stavby přejímá styl pozdní „sálové gotiky“; jeden síňový prostor je zde tvořen třemi stejně vysokými loďmi, které jsou rozděleny jen šesti štíhlými osmibokými sloupy. Ty podpírají krouženou síťovou klenbou s přetínanými žebry, která nad kůrem vybíhají do visutého svorníku. Prostor osvětluje sedmnáct vysokých oken zakončených jemnou kružbou. Několik z nich oživují vitráže - obrazy na skle z počátku 20. století.

Perlou vnitřního vybavení chrámu je kamenná kazatelna z roku 1540 zdobená slepou kružbou s trojlístky a liliemi. Vchod na ni překlenul oblouk ve tvaru „oslího hřbetu“ ozdoben akantovými listy a dvěma figurkami kameníků.

Cínovou křtitelnici odlil roku 1518 lounský kovář Václav Klatovský. Kousek za ní je v renesančním portálu, který dříve vedl ke škole, zazděn náhrobní kámen pana Jana Hrušky z Března. Bronzovou část náhrobku slil roku 1568 proslulý zvonařský mistr Brikcí z Cimperka.

Dubové lavice z roku 1693 zhotovil blíže neznámý truhlářský mistr z Mostu. Na bocích nesou symbol města Loun - měsíc s hvězdou.

Tři monumentální barokní oltáře z lipového dřeva, zhotovené v letech 1701-1706, byly objednány u pražských umělců. Sochy jsou z dílny řezbářů Jeronýma Kohla a Františka Preisse, truhlářské práce provedl Marek Nonnenmacher a obrazy namaloval Jan Jiří Schummer. Jedinečně dochovaný model těchto oltářů (dnes ve sbírkách Národního muzea) i samotné dílo vypovídá o době, kdy se klasické formy raného baroka (hlavní oltář uprostřed) rozvíjejí do rozevlátých a mnohem dynamičtějších tvarů akantových rozvilin. Ty našly své uplatnění u obou bočních oltářů, které tak patří mezi první a zároveň největší díla svého druhu. K polychromii a zlacení kvůli nedostatku finančních prostředků nikdy nedošlo a oltáře si tak ponechaly svůj charakteristický, přirozeně dřevěný ráz.

pohled ke kapli a kůru

Na hlavním oltáři vidíme „Narození Páně“, v nástavci pak obraz sv. Mikuláše. Po stranách stojí nadživotní sochy sv. Vojtěcha a Prokopa, v patře pak plastiky svatých Kateřiny, Barbory, Václava a Leopolda.

Jižní oltář nese obrazy Kázání sv. Jana Křtitele a nad ním sv. Jana Evangelisty (kopie z 19. stol.). Na protější straně vidíme oltář Nanebevzetí P. Marie a Nejsvětější Trojice.

Romantické Varhany v pseudogotické skříni postavil roku 1887 pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr. V té době probíhala puristická rekonstrukce chrámu podle architekta Josefa Mockera. Zasáhla zejména jeho interiér: zmizelo sedm postranních oltářů, stříška nad kazatelnou a další barokní a „pozdější doplňky“.

Mistrovským dílem je soubor čtrnácti zastavení Křížové cesty z roku 1939 od sochaře Františka Charváta z Kutné Hory. Hluboké reliéfy jsou vyřezané podle obrazů Martina von Feuersteina, pozdního představitele nazaretského uměleckého směru. V téže době (1934) byla pořízena i velká socha Madony z dílny pelhřimovského řezbáře J. Hubáčka.

Mše svatá je každou neděli od 8:30, ve všedních dnech obvykle út, čt, pá od 17:30, st a so v 8:00 (viz pořad bohoslužeb). Kostel je od května do září otevřen 10:00-17:00 mimo pondělí; výstup na věž stojí 10,- Kč.

http://www.farnostlouny.com

Adresa kostela: Beneše z Loun

GPS: 50°21'26.142"N, 13°47'42.950"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Jiří Oulický

Mapa:

Nejbližší Noc kostelů:
Louny, kostel CČSH - 0.4 km
Louny, kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. pomocníků, hřbitov - 1.1 km
Dobroměřice, kostel sv. Matouše - 1.3 km
Jimlín-Zeměchy, kaple - 5.8 km
Jimlín, kaple sv. Josefa - 6.9 km
Jimlín, kaple - 6.9 km
Smolnice, kostel sv. Bartoloměje - 7.9 km
Chožov, Husův sbor - 8.4 km
Postoloprty, kostel Nanebevzetí Panny Marie - 10.3 km
Ročov, kostel Narození Panny Marie, Horní Ročov - 11.3 km